SDH DOBROŠOV

Vesnice Dobrošov je velmi stará osada. Její vznik se odhaduje do 10. – 11. století. První písemná zmínka o Dobrošovu je z roku 1216, kdy se potvrzuje dohoda z roku 1184 mezi biskupem pražským a panem Jiřím z Milevska o směně vesnic bližších za vesnice vzdálenější. Traduje se, že vesnice je pojmenována podle prvního osadníka obývajícího toto teritorium – Dobroše. Osudy obyvatel Dobrošova jsou spjaté z zprvu s osudy kláštera milevského (1187-1421). Pak se jeho majitelem stal Matěj Brus z Kovářova, Kunát Kaplíř, Machna dcera Brusova a poté Jan Předbor z Radejšína. Jan Předbor z Radejšína prodal vesnice včetně Doborošova v roce 1461 Janu z Rožmberka. V roce 1473 se však Dobrošov stává majetkem Bohuslava ze Švamberka, který tento zdědil.

Švamberkové vlastnili Dobrošov v rámci Zvíkovského panství postupně 150 let. Postupně na Zvíkově sídlili a panovali: Jindřich ze Švamberka (1490 - 1582),Kryštof I. ze Švamberka (1523 – 1534), Jindřich II (1534 – 1574) Kryštof (1574 – 1582), Jan Jiří 1582 – 1615), Petr ze Švamberka (1615 – 1620).

Švamberkové se účastnili stavovského povstání a majetek jim byl císařem Ferdinandem II. zkonfiskován a prodán Janu Oldřichu z Egenberga (1623 – 1666), Jan Kristián (1666 – 1719). V letech 1719 – 1848 jsou majiteli Dobrošova Schwanzenbergové. Od roku 1848 po zrušení poddanství je Dobrošov začleněn zprvu do c.k. správy a od roku 1918 do správního začlenění České republiky.

Malá vesnička Dobrošov patří se svými 20ti čísly popisnými mezi nejmenší sídla v ČR. Leží v severovýchodní části okresu Písek asi 10 km severně od města Milevska, poblíž rozhraní píseckého a příbramského okresu.

Nachází se v jižní části Středočeské pahorkatiny v nadmořské výšce 525-540 m.n.m. Vody tečou do Vltavy Hrejkovickým potokem. Mezi místopisné zajímavosti patří za Dobrošovem již odhadem více jak 100 let stojící 20 m vysoká lípa.

Správně je vesnice začleněna pod Obecní úřad Hrazany spolu s osadami Hrazany, Klisinec, Hrazánky.

SDH Dobrošov vznikl na rozdíl od okolních sborů daleko později. Ačkoli většina sborů byla zakládána v 80. – 90. letech 19. století dobrošovský sbor byl založen až v roce 1924. Do této doby se občané vesnice organizovali v okolních sborech zejména ve sboru kovářovském ( zal. 1885) a hrazáneckém ( zal.1895). Tyto sbory zastřešovali boj proti požárům před vznikem SDH Dobrošov.

V roce 1924 byl tedy i v naší malé vesnici založen SDH. Prvním starostou byl bratr Karel Šimeček (1880 – 1943)(čp.7). Prvním velitelem se stal bratr Josef Houf (čp.17). Včetně toho byl zvolen výbor ve složení – náměstek velitele Dvořák Štěpán (čp.9), jednatel Pešička František (čp.12), pokladník Kašpar František (čp.3), přísedící výboru Švehla Josef (čp.1), dozorce náčiní Šejba František (čp.18). ¨

Ve 20. letech byl SDH Dobrošov začleněn do tzv. kovářovského okrsku v milevské hasičské župě. Sbor schválil první stanovy ze dne 23.května 1924. Dle prvních stanov měl sbor právo vykonávati činnost v plném rozsahu vyjma práva nositi prapor. Krátce po založení sboru žádal výbor od prezidenta republiky TGM finanční pomoc na nákup stříkačky v hodnotě 20 000 Kč. Žádost je datována na 3. únor 1925. Nebylo jí vyhověno pro nedostatek úvěrových prostředků ministerstva vnitra na tyto účely. V kronice obce Hrazany však existuje záznam že stříkačka byla pořízena již krátce po založení sboru. Pravděpodobné je tedy že sbor i přes žádost na stříkačku nalezl dostatečné finanční prostředky. Před pořízením této stříkačky měla obec jednu společnou.

Stříkačka byla dvoupístová, tažená koňmi. Byla to dubová bedna s jedním pístem a pákou na jednu stranu, kterou později upravili na obě strany. Voda se do ní buď musela nosit, nebo se celá posadila do potoka či rybníka a voda do ní proudila otvorem ve dně.

Později měla obec jednu společnou motorovou stříkačku. O tuto naší jsme přišli v roce 1965, kdy byla dána do šrotu.

V roce 1931 byl zvolen nový výbor. Většina členů byla ve stejném složení jen na místě pokladníka se objevuje Šejba František (čp.18), dozorcem náčiní byl ustaven Habart Josef (čp. 2), přísedícím výboru byl ustaven Kašpar František (čp.3), náhradníky byli zvoleni Švehla Josef (čp 1) a Šimeček Václav (čp.7).

V roce 1927 a 1935 se konaly na loukách v Dobrošově okrskové sjezdy kovářovského okrsku s tímto programem:

Protože v té době ještě sbor neměl zasedací místnost v požární zbrojnici konaly se valné hromady, vždy doma u některého z činovníků většinou z řad členů výboru. Výbor pak fungoval ve stejném složení až do začátku okupace, kdy byla činnost sboru zřejmě utlumena.

Hlavním posláním sboru je ochrana majetku, zdraví osob při požárech a přírodních katastrofách a veškeré záchranářské práce.

V následném období v letech okupace sbor jakožto vlastenecký spolek nevyvíjel významnou činnost .

V roce 1951 došlo ke sloučení všech sborů dohromady pod názvem „Místní jednota československého hasičstva v Hrazanech“.

předseda	Josef Drozd	Hrazany
velitel	Josef Čapek	Dobrošov
zástupce velitele	Štěpán Ryant	Hrazany
jednatel	Josef Šika	Hrazánky
pokladník	Bohumil Kdolský	Hrazánky
organizační referent	Josef Smetana	Kojetín
výcvikový referent	Jiří Dvořák	Dobrošov
osvětový referent	František Ryant	Hrazany
zdravotnický referent	Vít Kotrba	Hrazánky
referent pro dorost	Štěpán Pešička	Dobrošov
referent pro školení	Václav Koudelka	Kojetín
revizoři účtu	František Dvořák Jan Anděl	Kojetín Hrazany

Naši hasiči se zúčastnili v tomto období hašení požáru u Hadáčků v Hrazánkách (20.11.1950) – s ruční stříkačkou tam byli jediní a zůstali až do úplného konce, kdy byli určeni, aby požár dohasili a hlídali požářiště. Dále pomáhali při požáru u Vlků z Březí – Cukavy, kde vynášeli nábytek a u Kotrbů v Dmýšticích (1967), kde hořela stodola, kterou zapálil blesk.

V těchto letech se členové našeho sboru zúčastňovali požárních hlídek na polích v dobách letní sklizně a věnovali se prevenci. Překvapivě se nezúčastňovali (nebo málo) soutěží.

Toto období trvalo do roku 1969, kdy se opět Jednota rozdělila na Hrazany, Hrazánky a Dobrošov. Podle zápisu ze schůze z roku 1972 je výslovně uvedeno, že za odstupujícího Dvořáka je zvolen Čapek.

Na schůzi dne 11.5.1972 byl ustaven nový výbor ve složení předseda (starosta) sboru Čapek Josef (čp. 15), velitelem Pešička Josef (čp. 12), pokladníkem Stanislav Šimeček (čp.7), preventisté Pešička Josef a Ledinský Josef, jednatelem Švehla František (čp.1), řidičem Kašpar Jaroslav (čp.11), strojníkem Houf František (čp. 17). Sbor zakoupil nové stejnokroje.

Koncem roku 1972 se na valných hromadách projednávala zejména akce přestavby staré požární zbrojnice do dnešní podoby ( dole garáže a nahoře zasedačka). Na schůzi tuto podobu navrhl bratr hasič František Švehla a výbor ji navrhl nechat schválit OV ČSPO. Tato podoba byla schválena a tak sbor přijal na následující rok 1973 závazek odpracovat 800 pracovních hodin na rozšíření požární zbrojnice, opravu nádrže a sběr 100q železného šrotu.

Koncem roku 1973 bylo rozšíření zbrojnice dokončeno. Do nové zbrojnice hasiči vyrobili v dílně JZD stoly a bylo rozhodnuto nakoupit 30 ks židlí, lina. Nicméně na výroční schůzi koncem roku 1973 se řešilo nedodržení rozpočtu stavby vlivem nedodržení plánovaných rozměrů a překročení materiálových vstupů. Další akcí bylo rozhodnutí zakoupení auta na členské schůzi 3.12.1973 za vlastní prostředky sboru v případě že bude majetkem sboru.

Mezi zajímavé akce již se sbor zúčastnil nebo je pořádal patřily mimo pravidelných okrskových cvičení také:

Dále se v těchto letech mezi každoročně vykonávané činnosti patřilo mimo hlavní poslání sboru a účastí na soutěžích především:

V roce 1974 byla po velkých žádostech a průtazích nakoupena stříkačka PS-12, která je ve výzbroji dodnes. Zajímavé je že sbor odmítl stříkačku PS8 která jim byla nabízena to bylo na schůzi zamítnuto a požadována PS12.

V roce 1976 fungoval krátkou dobu sbor mladých požárníků pod vedením tehdejšího velitele Josefa Pešičky.

Největší úspěchy v požárním sportu

V okrskových soutěžích se pravidelně již po tři desetiletí umísťujeme na prvních místech